Po loňském vystoupení Patrika Kotrby jsme viděli, že jeho přednášky asi nikdy nebudou klasicky cestovatelské. Promítá fotky, vypráví, hraje, recituje ať na pódiu, tak mezi lidmi. Způsob jeho přednesu je horkokrevný jako země, o kterých vypráví. Nejsou nikterak vzdálené, jsou to země, který dokonce téměř každý zná, nepřekročí se totiž ani o milimetr hranice našeho rodného kontinentu. Ale tím, že Patrik Kotrba chodil několik let po Evropě pěšky, jsou jeho přednášky lehtivě ztřeštěné a zdravě šílené. Nemohli jsme jinak než ho pozvat na Caminos znovu i letos, protože ač nedošel dál než pár tisíc kilometrů od domova, potkal na cestách něco, co v nás vzbouzí zvědavost a zároveň si to chceme užít. Nepropásněte první přednášku festivalu, bude mít ten pravý jižanský vodpich.
 |
|||
|
Patrik Kotrba (*1983) |
|||
|
Po studiích dějin umění v Brně vyšel poprvé na cestu do Santiaga de Compostela. Měla být happeningem, experimentálním výzkumem vztahu mezi esenciálním lidstvím a artificiálním monumentem tváří v tvář. Spával na schodech pod portály raně gotických bazilik, trávil dny v geniálních románských katedrálách. Prostor i čas ztrácely svůj nevyhnutelný význam. Měsíce na cestě nestačily, vyžádala si roky. Patrik Kotrba šel Camino de Santiago několikrát po Španělsku a jednou z Čech. Sedm tisíc pěších kilometrů s co nejmenšími materiálními nároky. |
|||
|
|
|
