Atapana se vrátil na peruánskou řeku Madre de Dios, kde v roce 1973 prožil sedm měsíců a stal se Ichahí oshi. Tehdy zachránil život Shaitovi a šaman Yohahé ho proto ostrakizoval. Prožil zde únos ženy, vyprávění mýtů, lov na opice a nyní se setkal znovu se všemi dávnými členy zdejší komunity, hlavně se synem šamana, který měl pět manželek včetně ukradených a zplodil na dvacet dětí. Zasloužil se o kmen, ale proč v 84 letech raději žije o samotě s další manželkou? Atapanovi indiáni děkuji, že jim zachránil jejich zapomenutou kulturu, protože podle jeho diplomky nyní opět vyrábějí šípy nebo své oděvy z lýka a malují podle jeho obrázků.
|
|
|
||
| Mnislav Zelený Atapana (*1943) | |||
|
Etnolog a cestovatel. V šedesátých letech studoval na Ekonomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze a Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Postgraduální studia absolvoval v roce 1973 na univerzitách v peruánské Limě. Život Mnislava Zeleného, který byl u pralesního etnika Yawalapiti adoptován jako Atapana, je spojen především s výzkumem a prací v Jižní Americe. Poprvé navštívil země Latinské Ameriky již na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých let, v letech 1996 - 2001 byl velvyslancem ČR v Kolumbii a Ekvádoru. V roce 2003 inicioval založení nadace Velká Amazonie s cílem chránit amazonské deštné pralesy a amazonské indiány. Je autorem mnoha publikací o přírodních národech, častým návštěvníkem rozhlasových a televizních pořadů, autorem odborných článků v českých i cizojazyčných periodikách. |
